Projekt byl zaměřen na vytvoření informační a datové základny pro potřeby měření a komparace daňového zatížení v členských zemích OECD s využitím vlastního multikriteriálního ukazatele s názvem World Tax Index (WTI). Projekt reagoval na aktuální potřeby ekonomických subjektů, které usilují o optimalizaci svých investičních aktivit s ohledem na daňové zatížení různými typy daní v různých ekonomikách. Zcela zásadní je fakt, že pro tyto potřeby v současné době stále neexistuje žádný jednotný kvalitní zdroj, který by poskytoval data a informace o skutečné, efektivní daňové zátěži ve vyspělých světových ekonomikách v dostatečně podrobném členění, a umožňoval by tak komparaci daňových systémů v přiměřeně věrohodné a žádoucí podobě. V tom spočívá jedinečnost a novost realizovaného projektu.

Problematika komparace daňových systémů je jednou z nejkomplikovanějších oblastí ekonomie. Zdaleka nejpoužívanějším aproximátorem daňového zatížení je daňová kvóta, tedy podíl daňových výnosů na nominálním produktu. Spíše marginálními jsou alternativní ukazatele, např. různými způsoby vypočtené efektivní daňové sazby, které jsou často sestavovány pro potřeby základního výzkumu a jejich využití v praxi je v podstatě nemožné.

Z metodického hlediska je v projektu stěžejní metodika výpočtu ukazatele WTI. Jedná se multikriteriální index, tzn. je složen z několika dílčích subindexů. Každý z jednotlivých subindexů je navíc rovněž výsledkem působení několika faktorů, proto se také dílčí subindexy dále rozkládají do několika složek. WTI je ukazatel, který kombinuje údaje o daňových podmínkách dostupné z mezinárodně uznávaných zdrojů s údaji vyjadřujícími kvalifikovaný názor daňových expertů. Ten byl v rámci projektu získán prostřednictvím rozsáhlého dotazníkového šetření mezi daňovými specialisty ze všech zemí OECD. Kritériem jejich výběru bylo zejména množství publikací a jejich citovanost v databázi SCOPUS, resp. Web of Science. Na základě tohoto šetření byly získány váhy jednotlivých subindexů a jejich částí pro další výpočty. Respondenti šetření tak v případě každého subindexu rozdělili hodnotu 100 % mezi jeho dílčí složky podle toho, jak se podílejí na daňovém zatížení v příslušné zemi. Průměrné procento, které bylo složce za danou zemi přiděleno, pak určilo její váhu v příslušném subindexu.

Tvrdá data (např. výše daňových sazeb, míra progresivity, počet hodin potřebný pro podání daňového přiznání apod.), která byla pro výpočet použita, se přirozeně pohybovala na různých škálách, a proto byla před samotným výpočtem vždy standardizována, tedy převedena na škálu od 0 do 1. Nulová hodnota poté odpovídá údaji, který před úpravou představoval nejnižší hodnotu, a hodnota, která v dané skupině hodnot před úpravou byla nejvyšší, nabývá po úpravě hodnoty jedna. Jednotlivé subindexy se pak v zásadě stanoví jako součet vážených standardizovaných hodnot. Váhy samotných subindexů byly stanoveny na základě Saatyho metody párového porovnání, které provedli respondenti šetření. Podstatou metody je porovnávání veškerých dvojic kritérií s ohledem na stanovený cíl podle jejich důležitosti. Respondenti tak porovnali všechny dvojice subindexů s ohledem na jejich důležitost pro daňové zatížení v zemi. Souhrnný index WTI pak byl vypočten jako součet vážených hodnot jednotlivých subindexů. Výsledné hodnoty byly promítnuty do specializované mapy s odborným obsahem. Zpětně byly dopočteny také hodnoty pro minulá období (s vyjádřením expertů k případné úpravě vah), a to především s ohledem na dostupnost tvrdých dat.

Smyslem projektu bylo reagovat na aktuální potřeby firem poskytujících poradenství v daňové oblasti, které nejsou v současné době schopné svým klientům poskytovat spolehlivý ukazatel daňového zatížení ve vyspělých zemích, ale také na potřeby samotných malých a středních podniků. Cílovou skupinou výstupů projektu jsou tedy především tuzemské malé a střední podniky, které nemají finanční ani personální zázemí na takové úrovni, aby si mohli dovolit vlastními zdroji zjišťovat data a informace ekonomického, daňového či právního obsahu v jednotlivých členských zemích OECD v různých jazykových mutacích. Výsledný software byl měl zásadním způsobem pomoci při zjišťování informací o komplexní daňové zátěži ve vybrané zahraniční destinaci, a obecně tak pomoci českým firmám při exportu svých výrobků a služeb na zahraničních trhy.

Potřeba realizace projektu vyplynula mimo jiné z průzkumu, který provedla společnost Computer and Printing Solutions, s.r.o. mezi 28 účetními a auditorskými firmami v Moravskoslezském kraji, které poskytují výše zmíněné služby a které se shodují na tom, že komercializace výstupů projektu by přispěla ke zefektivnění a racionalizaci investičních rozhodnutí jejich klientů. Jedná se např. o firmy Agrippa – consult, spol. s r. o., Audit profesional, spol. s r. o., Fin – partner, s.r.o., Example, spol. s r. o. nebo Matinata, s.r.o. apod. Stejné reference ohledně významu a potřebnosti kvalifikovaných poradenských služeb v daňové oblasti pro malé a střední podnikání potvrdili i zástupci organizací, jako jsou Czech Invest, Czech Trade, Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje nebo Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, přičemž poslední dvě zmiňované jsou zároveň aplikačními garanty projektu.